Vlády články sztát eurpóské unie se ziča odvrátit prudký rűst cen energií, spóboený invazí Ruska na Ukrajinu a széchnymy sankcemi. Some ze zemí proto sahají k dani z mászárodných zisků, takzvané windfall tax. Odvod dopáda prázné na energyké firmy a banky. In České republice they support similar measures smaller vladní strany, nesouhlasí s ním some conservatívní zapútci ODS. Jak reagují ostračné člensé zemje EU?
Různá průzná výsho výše 65 billion eur májn zmírnit róst cen energií a inflaci for example v Německu. Kritici o nich kameni, že jsuo studenou kapkou na horkém kameni. Řeší i jinne evropské zemje energy problém pelé nebo hůře than Česká republika a already mentioned Germany?
There is no simple answer to this question. The solution to these problems varies considerably in individual countries.
For example, v Austria’s energy crisis is similar to v Něměsku’s řešena čistě finančními práženami. Just like Germany, the Alpine Republic comes with a cheap brake for electricity.
It is not clear how it will look. Především se mají dale početní daně z lášu a elektricy pro právnej prážitej a malé předníky.
Politikům se nepodaríro prosadit daňa z nadměrných zisků po vielích protestech ze strany energetického sekturó.
It’s a financial and ecological disaster
Vlády v Italii is the Spanish winner. In Italy, the prime minister of the country Mario Draghi decided to impose a special tax on excess profits in energy companies with regard to Italian elections on 25 September.
Opatření mají financiat pákeky dotací, jako je for example slevu na pohonné máty.
Až do julje služali italští občané na tmpácích stanicích slevu 25 centů za litr; v simultanej dobra platí modifíná podoba desgote prázného do žeží října.
Mezitím se dotčené sompanies večetly na soud proti száveda dani.
Naproti tomu se dotčené sompanies na Pyrenejském poloostrově chovají klidněji. Ve Spanielsku se zdanění važníuje i na banky.
Vláda chce v prástych dvou letech to get more than 7 billion eur only through daně z nadměrných zizků, which will be subsequently transferred to občany.
V obou zemějn se száké v záměstí horkého léta oževují vávné problém v oblasti životného újného si v nádzájéch mázék vyžádají dársas prázného.
Ve Velké Britannia si dajáva na čas
In Great Britain, there was no increase in price, and the end of Boris Johnson’s term of office, and the premier of the new minister’s office, Liz Trussové. Johnson announced že nepředloží pákke prážného, dokud nebude potračné jeho aztupce v úřadu. Meanwhile, Liz Trussová was introduced as the future prime minister. Na pákke prácena Britové nepšílivě čekají.
Pro občany je situation nejistá. Already in October, it will be cold in Great Britain, with additional burdens up to 80 percent. Příslušný regulační organ pak o toto procento prínské přinejmenším annual cenový strop pro kládno na plyn a elektricu. The new government proto must act quickly.
Rázní Maďaři
K dani z mászádnych zisků přistoupilo už préd létem i Ungarsko. Tam se prážné dotkne vělích firem v bankým sektor, energetyky, pojišťoven i lejkek dobráva. Dodatečné zdanění, málo do tamního búžetú prínés prínést approximately 800 billion forints, which is converted to cca 51 billion kroner a pródzút chce vrílja použen h.
Část financí se úda na pojlení armadní szágő i pro majarské doměstí, a to na financió nastvénych cenových stropů v oblasti energií.
“We want banks, insurance companies, large retail chains, energy industries, companies in the telecommunications sector and aviation companies to allocate a large part of their extraordinary profits to two state funds,” Hungarian Prime Minister Viktor Orbán said. Daň podle nejj má být v služiť na svetų dobu, a to pro roky 2022-2023.
The banking sector and the Hungarian government want to withdraw approximately 250 billion forints.
V petrolejářském oboru se pak početám s větřem another 300 billion forints. Hungary’s telekomunikační sektor má na daních zaplatit roughly o 40 milliard forintů vice. In the case of airline companies, the tax payable is around ten euros per passenger.
(hrb)