PICTURE: A novelty in the Prague Planetarium is a model of the Atlantis space shuttle, a simulator is also planned | iROZHLAS

Sugar Mizzy July 24, 2021

A copy of the Atlantis space shuttle flew through the walls of the Planetarium in Prague and stuck to the floor. | Photo: René Volfík Source: iROZHLAS.cz
Další fotografie (17)

Model raketoplánu Atlantis v poměru 1:1 obohatil expozici pražského planetária. Od čtvrtka si ho lidé prohlédnou zvenčí i zevnitř, později v něm vyzkouší i let pomocí simulátoru, řekl za organizaci David Soumar. Replika byla představena ve středu během on-line pořadu k 10. výročí přistání raketoplánu Atlantis. Tento let 21. července 2011 uzavřel třicetiletou éru raketoplánů. K ukončení provozu raketoplánů NASA vedly především vysoké náklady.

Praha
10:02 24. července 2021

Sdílet na Facebooku

Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Kopírovat url adresu

Zkrácená adresa

Zavřít

Soumar řekl, že příprava nového exponátu trvala dlouho. Atlantis v planetáriu rozšiřuje sadu 4D simulátorů jízdy po povrchu Měsíce a Marsu a modelů přistávacího modulu Apolla 1, do něhož se lze také podívat, a kosmické lodi Vostok 1.

„Máme v plánu připravit tři možné levely, jak se podívat dovnitř,“ uvedl Soumar k novinkovému exponátu. „Teď otvíráme ten první, kdy se návštěvníci mohou podívat dovnitř a vyfotit se tam. Druhý a třetí level bude obsahovat už samotný let na simulátoru, který bude vevnitř připraven,“ popsal. Další etapy chce lidem planetárium zpřístupnit do konce letošního roku.

Před 45 lety na Marsu úspěšně přistála první sonda Viking 1. Na jejích zjištěních staví vědci dodnes

Číst článek

Repliku zhruba 20 lidí plánovalo a sestavovalo přímo uvnitř planetária. Soumar podotkl, že s některými detaily si „vyhráli“. „Teď to vypadá, jakoby se (raketoplán) proboural dovnitř. Máme tam udělanou i takovou popraskanou zeď kolem, aby to opravdu vypadalo, že tam vletěl zvenku,“ poznamenal Soumar.

Příprava modelu vyšla na částku mezi jedním až dvěma miliony korun. Skutečný raketoplán Atlantis je nyní v muzeu v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

Éru raketoplánů zahájila Columbia 12. dubna 1981. Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány – celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour – ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic. K nejslavnějším misím patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 a jeho oprava v roce 1993.

S érou raketoplánu jsou ale spjaty i dvě tragédie, při nichž zahynula celá sedmičlenná posádka. V lednu 1986, krátce po startu raketoplánu Challenger, způsobilo špatné těsnění pomocné rakety mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a zkázu Challengeru. V roce 2003 byla příčinou nehody raketoplánu Columbia pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. V důsledku toho se raketoplán 1. února při návratu ve výšce 63 kilometrů rozpadl.